Krevní skupina hraje v našich životech důležitou roli. Většina z nás o typu krevní skupiny vlastně nepřemýšlí až do chvíle, kdy má nějaké zdravotní problémy nebo chceme krev darovat. Znát svou krevní skupinu se ale vyplatí i v jiných ohledech - může například ovlivňovat i to, k jakým onemocněním jsme náchylní, což potvrzuje i několik vědeckých studií.
Krevní skupiny jsou důležitým prvkem lidské biologie, který určuje typy proteinů na povrchu červených krvinek. Nejznámější systém krevních skupin je systém AB0, který rozlišuje mezi čtyřmi základními skupinami: A, B, AB a 0. Každá skupina je definována přítomností určitých antigenů a protilátek. Například skupina A má antigen A na povrchu červených krvinek a protilátku proti antigenům B, zatímco skupina B má opačné uspořádání. Skupina AB obsahuje oba antigeny, zatímco skupina 0 neobsahuje žádný z nich. Důležitost krevních skupin spočívá v transfuzní medicíně a kompatibilitě krve mezi dárcem a příjemcem. Kromě systému AB0 existuje také Rh systém, který rozděluje krev do kategorií Rh-pozitivní a Rh-negativní. Porozumění krevním skupinám je klíčové pro lékařské postupy, transfuze krve a reprodukční zdraví.
Kardiovaskulární onemocnění, což je obecný termín pro různé zdravotní problémy týkající se srdce, zahrnující onemocnění tepen a srdečních vad, může mít vážné dopady na lidské zdraví. Studie provedená na Harvardské univerzitě v roce 2012 naznačila, že lidé s krevní skupinou AB by mohli mít vyšší riziko rozvoje kardiovaskulárních onemocnění, zatímco jedinci s krevní skupinou O jsou před těmito problémy lépe chráněni. Podle této studie by mohlo být vyšší riziko spojeno se zvýšenou mírou zánětu spojeného s určitými krevními skupinami.
Výzkum provedený ve Francii zkoumal zdravotní údaje 80 000 žen a došel k závěru, že osoby s krevními skupinami A a B mají vyšší pravděpodobnost vývoje diabetu typu 2 ve srovnání s těmi, kteří mají krevní skupinu O. Zvláště pozitivní krevní skupina B vykazovala nejvyšší riziko vzniku cukrovky. Nicméně, dosud nebylo provedeno dostatečné množství studií a výzkumů, které by podpořily tato zjištění pevnými důkazy. Důležité je si také uvědomit, že tato studie byla provedena pouze na ženách, nikoli na mužích, což může znamenat, že výsledky jsou omezené pouze na určité pohlaví. Pro důkladné pochopení této problematiky je tedy nutný další výzkum, který by zahrnoval obě pohlaví.
Vědci na University of Vermont College of Medicine odhalili zajímavou spojitost mezi cévním systémem a mozkem. Zjistilo se, že lidé s krevní skupinou AB mají o 82 % vyšší riziko vývoje problémů s jazykem, pamětí a pozorností, které mohou přispět k demenci, než jedinci s ostatními krevními typy. Tato spojitost může být přisuzována přítomnosti specifického srážecího proteinu, známého jako koagulační faktor VIII, v určitých krevních skupinách. Tento protein ovlivňuje tok krve do mozku, což následně může vést k různým problémům, jako jsou mrtvice, srdeční infarkt nebo ucpání žil krevními sraženinami.
Studie také naznačila spojitost mezi vyššími hladinami tohoto srážecího proteinu a problémy s pamětí, i když pouze u 20 % případů. K potvrzení těchto zjištění je však nutný další výzkum. I když je tedy možné, že lidé s krevní skupinou AB budou pravděpodobně čelit problémům s myšlením a pamětí, krevní skupina není jediný faktor. Fyzická kondice, životní styl a další faktory také hrají klíčovou roli v rozvoji kognitivních problémů.
Mymed.com, Ncbi.nlm.nih.gov, Vědecké studie
