Ženy ze severní Evropy vynikají éterickým vzhledem, alabastrovou pletí a říká se o nich, že jsou zdravé jako ryby. A právě díky stravě, jejímž základem jsou dary moře, je inspirována tak zvaná severská dieta, kterou podporuje i Světová zdravotnická organizace. V čem spočívá její úspěch a lze ji vůbec aplikovat do životosprávy ve středoevropském stylu? Vyzkoušejte ji také a uvidíte, že zanedlouho budete štíhlá a fit stejně, jako Seveřanky.
Skandinávská dieta není žádnou převratnou novinkou, byla popsána před 19 lety a její blahodárný efekt na lidské zdraví byl zkoumán hned v několika studiích. Jedna z nich ukázala, že striktní dodržování pravidel může přinést efekt ve snížení váhy velmi rychle. Její účastníci shodili během šesti týdnů až 4% své hmotnosti, a to i přesto, že jim nebyl snížen přísun kalorií. Má ale přinejmenším jeden háček - pokud neholdujete rybám a mořským plodům, nevyhovuje vám chuť kopru nebo nesnesete luštěniny, pak pro vás skandinávský styl stravování určitě nebude tou správnou volbou.
Stravovací návyky obyvatel Norska, Švédska, Finska či Dánska jsou jasně dané geografickým nastavením. Oproti běžnému jídelníčku Středoevropanů obsahuje méně cukru a tuku, vyznačuje se větším příjmem vlákniny, omega - 3 tuků a dalších prospěšných živin z mořských plodů a ryb. Neopomenutelným faktorem je samozřejmě také původ potravin, který vychází z bio zemědělství a lokálních organických produktů. Seveřané jen zřídka konzumují fastfood nebo průmyslově zpracované potraviny a zajímavostí je, že dávají přednost řepkovému oleji před olivovým, který má mnohem lepší poměr živin. Konzumují vejce a kvalitní nízkokalorické jogurty, mnoho jídel zakápnou citronem. Hutné smetanové omáčky, nebo ty na základě jíšky, nahrazují obyvatelé studeného severu lehkými, vystavěnými na olejovém základě, doplněné kořením a bylinkami, nejčastěji koprem. Právě kvůli pestrému jídelníčku a zdravým komponentům podporuje tento typ diety i Světová zdravotnická organizace.
Na čem tedy stojí zdravá severská strava? Především na menším příjmu červeného masa, povolena je zvěřina a ryby, nejlépe kvalitní losos, by se měly objevit v jídelníčku alespoň čtyřikrát týdně. Doporučuje se vyšší konzumace luštěnin, ovoce a zeleniny, ořechů a semínek. Efektivní je příprava kořenové a listové zeleniny na páře, z ovoce se doporučují čerstvé bobuloviny a jablka. Pestrost jídel můžete vyladit houbami, ke snídani je doporučena domácí ovesná kaše nebo sypané müsli, samozřejmě bez obsahu cukrů a konzervačních látek. Pokud chcete, aby mělo toto stravování opravdu významný efekt, je třeba vypustit z jídelníčku uzeniny, bílé pečivo, sladkosti, polotovary a samozřejmě veškeré cukrovinky či zmrzliny.
Pokud se zabýváme rozborem potravin, nemůžeme opomenout pitný režim. Nedostatek pramenité vody může efekt vlivu zdravějšího stravování na lidský organismus významně ovlivnit. Ke skandinávské dietě se doporučuje dostatečný příjem čisté vody, vynechání sycených nápojů, kávu je možné tolerovat, ale je lepší nahradit ji pravidelným popíjením bylinkových čajů. Ty mohou být doslazeny kvalitním medem.
Pokud by vás tento, pro Středoevropany jistě zajímavý, styl stravování oslovil a shodnete se s chuťovým nastavením Seveřanů, pak je třeba přizpůsobit své návyky jejich dennímu režimu. Skandinávci doporučují snídat mezi osmou a devátou hodinou, obědvají mezi polednem a druhou hodinou odpolední. A kdy večeří? Na pozdní jídlo určitě zapomeňte - na severu se jí už v šest večer a do rána panuje striktní půst.
Zásady zdravého stravování samozřejmě nevolíme do svého života pouze proto, aby se nám povedlo shodit pár nadbytečných kil. A právě skandinávský styl má prokazatelný efekt i na zdraví. Seveřané jsou fyzicky poměrně aktivní, hodně chodí, v teplejším období jezdí na kole místo autem, holdují lyžování a běžkování. Jejich pestrá a kvalitní strava má pak velkou prospěšnost pro jejich kardiovaskulární systém. Bylo prokázáno snížení krevního tlaku a v několika studiích byl popsán i vliv na poměrně nízkou hladinu škodlivého cholesterolu.
Pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, rehabilitace.info
